Sluníčko, konečně sluníčko a také jaro je tu. A my zase můžeme do školy. V družině si hodně povídáme o tom, jak se nám daří, jak se cítíme a co se nám líbí. A nejen nám, ale i těm ostatním. Uvědomujeme si, že ne každý je spokojený. Vidíme svoje rodiče unavené z práce a z naší domácí výuky. Mají toho hodně na starosti. Někteří s námi mohli být doma, ale někteří museli zvládnout oboje, práci i naše učení.

V družině řešíme povolání. Která jsou nejvíc potřebná? Lékaři, sestřičky, policie, hasiči…A najednou nápad! Bez prodavačů a prodavaček potravin to také nejde. Oni přece musí chodit do práce pořád. Lidé si potřebují kupovat jídlo a děti rády mlsají.

A tak slovo dalo slovo a začala se malovat a vystřihovat sluníčka, která jsme s družinou donesli pro potěšení a dobrou náladu do prodejny na sídlišti U Vodojemu. Nečekali jsme, že způsobíme paním prodavačkám tak velkou radost. Moc nás to potěšilo a hned jsme se rozhodli, že výtvory z naší družiny pošleme i do ostatních kyjovských prodejen potravin. Věříme, že i tam vykouzlí naše sluníčka úsměv na tváři. A my díky tomu už víme, jaký je to hezký pocit udělat někomu radost.

Děti ze školní družiny při ZŠ a MŠ Dr. Joklíka v Kyjově